Kaple sv. Huberta

Dominantou Kaple svatého Huberta je dřevěný oltář, který vznikal déle, než kaple samotná – celé dva roky. Autorem jeho výtvarného návrhu je stejně, jako je tomu v případě kaple samotné, Miroslav Valenta. Investorem se stala skupina SYNOT.

Na tvorbě oltáře se podílelo několik dřevořezbářů. Mezi nimi například Konstantin Rilea, Andrej Irša, Jozef Bárta, Miroslav Kinder, Alois Machaj a Miroslav Valenta. Společným výsledkem je více než čtyři metry vysoké a tři metry široké, unikátní dílo, obsahující celkem 13 reliéfů, 18 postav a řadu dekorací. Umělci ke své práci využili několik druhů dřeva – kombinovali dub, hrušku, ořech, jasan a mahagon.

Samotný oltář představuje život svatého Huberta od jeho narození až po konec života. Na křídlech oltáře je zobrazeno celkem 12 výjevů z Hubertova života. Levá polovina patří světské části – tedy například dětství a mládí, svatbě, narození syna či smrti milované ženy, a pravá výjevům ze života duchovního, jako je vysvěcení Huberta knězem, setkání s Biskupem a jeho vražda i následné Hubertovo jmenování biskupem či legenda o nehodě na lodi.

Hlavní motiv oltáře tvoří setkání Huberta s jelenem, který se mu zjevil coby boží posel. Na oltáři je mistrně řezbářsky zpracována také poslední večeře Páně a snímání z kříže. Podstavec je dekorován barokními originály soch andělů.

Kaple svatého Huberta je se svým křídlovým oltářem doplňkem dalších atraktivních prvků, přibližujících lidovou uměleckou tvořivost v údolí Pluskovec. Vedle Betlému a soch hudebníků, které zde postupně vznikaly v rámci dřevořezbářských sympozií, je to například sousoší s názvem Poslední večeře Páně v životní velikosti.

Kaple je přístupná veřejnosti a její prohlídku si návštěvníci mohou domluvit v sousedním Penzionu Gaudeamus nebo na Hospodě Kyčerka.